Letos může být spoření v bankách o něco atraktivnější než loni. Není to tím, že by rostly úroky. Klesnout by ale měla inflace. Lidé tak mají šanci, že se jim úspory méně znehodnotí nebo získají i něco navíc.
Loni Češi na většině vkladů reálně prodělali. Průměrná míra inflace dosáhla 3,4 procenta. Roční výnos nad inflací nabízely jen termínované vklady některých družstevních záložen a stavební spoření, které má kvůli státní podpoře průměrné roční zhodnocení 4 procenta.
Nejvíce loni z reálné hodnoty vkladů ukrojila inflace u peněz na běžných účtech, které mají prakticky nulové úročení. Reálně ale lidé prodělali i na spořicích účtech. I ty nejlepší nabídky úroků zaostaly o jeden procentní bod za celoroční inflací.
Letošní inflace by se podle odhadu ČNB měla snížit na 2,2 procenta. Pokud tento odhad vyjde, pak nejjistější šanci vydělat mají nyní lidé, kteří si uloží peníze na termínovaný vklad se splatností mezi jedním a dvěma lety. Vyplývá to ze statistiky ČNB, která sleduje vývoj průměrných úroků na vkladech v bankách. Koncem roku vzrostly průměrné úroky na těchto úložkách na 2,79 procenta ročně.
Raiffeisenbank chystá v Česku expanzi. Bude mít vlastní investiční společnost - čtěte ZDE
Spořitelně zůstalo na vkladních knížkách 1,6 miliardy korun. Dá je na platy učitelů - čtěte ZDE
Šéf Air Bank: Máme už 80 tisíc klientů. Bereme je hlavně "spořkám" a "komerčkám" - čtěte ZDE
Při dodržení odhadované míry inflace by tak měl letos jejich reálný roční výnos činit 0,73 procenta. Aktuálně je na těchto vkladech zhruba 50 miliard z celkem 717 miliard korun, které leží na všech termínovaných vkladech – tedy vkladech, které bez penále nelze kdykoliv vybrat. Většina z termínovaných vkladů (zhruba 420 miliard korun) je ve stavebních spořitelnách.
Celkem si Češi v bankách uložili už skoro 1,7 bilionu korun. Z toho většinu, 972 miliard korun, na běžných a spořicích účtech, z nichž můžou čerpat peníze bez omezení.
