Za poměrně jistou investici jsou považovány nemovitosti a zemědělská půda. Realitní krize snížila zájem o nemovitostní fondy.
Na serveru Asociace pro kapitálový trh najdeme čtyři. Roční výnos fondu Conseq realitní činí 7,46 procenta, Bridge nemovitostního fondu firmy Finesko 4,79 procenta, Nemovitostního fondu České spořitelny 2,98 procenta. Zisk Prvého realitního fondu slovenské IAD za rok činí (v eurech) 3,96 procenta.
Jde o středně či dlouhodobou investici. Fondy vydělávají hlavně na nájmu zakoupených nemovitostí. Nájemné se díky inflační doložce může zvýšit o inflaci. Realitní fondy jsou tak považovány za obranu proti jejímu růstu.
Tržní cena zemědělské půdy letos podle jednatele serveru Farmy.cz Jaroslava Urbana vzrostla v průměru o 5-10 procent. "Příčinou jsou hlavně dobré výsledky zemědělského sektoru, rozvoj bioplynových stanic, pěstování rychle rostoucích dřevin a více úvěrů na nákup zemědělské půdy," uvádí Urban.
Cena metru čtverečního zemědělské půdy činí podle uvedeného serveru 7 až 15 korun. K její koupi lze využít nabídku na webu Pozemkového fondu. Prodává se v aukcích, jichž se ale často účastní jediný zájemce. Koupit a prodat půdu lze i přes specializované servery a realitní kanceláře.
Ternem bývají zapomenutá díla
Ceny řady uměleckých děl lámou rekordy. "V Česku je tradičně největší zájem o modernu - díla výtvarné skupiny OSMA, Tvrdošíjní a surrealisty. Zahraniční kupce v podstatě zajímá jenom naše fotografická avantgarda, díla Františka Drtikola, Jaromíra Funkeho, Josefa Sudka a Jaroslava Roesslera. Zahraniční sběratelé za ně platí daleko vyšší částky než čeští kupci," říká šéfredaktor časopisu Art&Antiques Jan Skřivánek. Zajímavou příležitostí byla podle Skřivánka nedávná aukce kolekce děl Jiřího Balcara, kde bylo možné zakoupit špičková díla za tisícové částky.
Také podle experta firmy Dorotheum Praha na výtvarné umění Michala Šimka je v Česku největší zájem o klasickou modernu - díla Františka Kupky, Emila Filly, Jana Zrzavého a další ze zakládající generace českého moderního umění. V zahraničí rychle roste i poptávka po pracích autorů, kteří vytvořili stěžejní díla po roce 1945. U nás zatím takový zájem o poválečné a současné umění není.
Podle Šimka lze koupit za pár tisíc či desetitisíce korun kvalitní díla výtvarníků, kteří nepatří k "hlavnímu proudu". Nikdo ale neví, zda se do něj zařadí. Zapomenutá je například grafika. Také špičkové české sklo, třeba od světoznámých sklářů Stanislava Libenského či Františka Víznera, stojí mnohem méně než špičkové české obrazy.
Investice pro poučené
Zajímavou příležitost představují takzvané en primeur investice do vína, hlavně francouzského z Bordeaux. Investor si kupuje víno, které se začíná vyrábět. Statistiky hovoří o přibližně desetiprocentních ročních výnosech, tato investice má přitom smysl od statisíců či milionů korun.
Nejistota zvedá zájem o diamanty. Jejich cena dlouhodobě roste, platí to ale hlavně pro kvalitní diamanty. Stejně jako u vína či umění je ovšem třeba počítat s náklady na jejich úschovu, pojištění, s marží obchodníka a u diamantů navíc s 20procentní daní z přidané hodnoty.
Diamanty i další alternativní investice tak představují specifickou investici, a kdo není v tomto oboru znalec, měl se by se při jejich koupi a prodeji řídit radami odborníka.
