Finanční gramotnost v Česku je tristní, říká šéfka ING Pojišťovny Mrázová

Při nedávných povodních bylo opět šokující, že řada lidí neměla své domy pojištěné buď vůbec, nebo nedostatečně. "Je až zarážející, jak jsou lidé lehkomyslní a nedbají na rizika," říká v rozhovoru pro IHNED.cz šéfka ING Pojišťovny Renata Mrázová. Podle mezinárodních textů ING vychází právě v Česku úroveň finanční gramotnosti lidí velmi bídně. 

Jedno z velkých témat letošního roku je penzijní reforma a druhý pilíř. Jaký má dopad na životní pojištění, které někteří označují za konkurenční produkt?

To téma hýbalo a hýbe trhem pořád. Přestože je penzijní reforma extrémně kritizovaná, a i proto je neúspěšná, měli bychom si uvědomit, že se bývalé vládě podařil husarský kousek, když našla odvahu něco udělat se stavem penzí. Populace stárne, věk odchodu do důchodu se prodlužuje a peněz je méně. Jenže lidé si úplně neuvědomují, že jednou peníze dojdou. To je odpovědnost každého z nás, jak se na stáří připravíme. Je škoda, že reforma neuspěla.

Penze si s životním pojištěním určitě konkurují a určitá rivalita tam je. Na druhou stranu my oba produkty vidíme jako komplementární. Životní pojištění vnímáme primárně na zajištění životních rizik, a pokud k tomu nabízíme spořící složku, tak to není gró byznysu. Nevnímám to tak, že by nám penzijní reforma ukrádala část životního pojištění. Každý produkt má jiný cíl a měly by se doplňovat. 

Hodně finančních zprostředkovatelů se snažilo "svézt" na 2. pilíři a životní pojištění prodávali jako tzv. čtvrtý pilíř. Jak se na to díváte?  

Osobně jsem se s tím nesetkala, ale slyšela jsem, že to probíhalo a zprostředkovatelé se snažili využít situace. Těžko to soudit. Pokud se to správně udělá, mohlo to být i dobré. Na druhou stranu, pokud se prodejce snaží vytěžit určitou situaci pro svůj zájem a ne pro zájem klienta, tak je to vždycky špatně. 

Od začátku roku se musely srovnat ceny pojištění pro ženy a muže. Ženské životní pojištění proto zdražilo. Projevilo se to v prodejích?  

Trh životního pojištění je stabilní a není to oblast impulzivních nákupů. Cena není klíčová, klíčový je motiv. Nikdo asi nevstává s potřebou, že si dnes musí koupit životní pojištění. Musí nastat určité silné momenty, které člověka přivedou k tomu, že o tom začne uvažovat. Většinou klienta osloví zprostředkovatel a začne s ním diskutovat. Samozřejmě bychom byli rádi, aby se zlepšila finanční gramotnost a lidé o tom začali víc uvažovat i sami. Jsou klienti, kteří jsou zodpovědní a nechají si v téhle oblasti, kde je ta expertiza skutečně nutná, poradit. Pak jsou lidé, kteří spíš reagují na to, že je někdo osloví. A potom je tu samozřejmě velká skupina těch, kteří nereagují na nic a mají pocit, že tyhle produkty vůbec nepotřebují.

Jak je to u nás ve srovnání s okolními zeměmi? 

V zemích, kde působíme, děláme testy finanční gramotnosti. Poslední dva ročníky byly jak v Česku, tak i na Slovensku naprosto tristní. Ve výsledcích se blížíme k nejhorší třetině. Hodně je to dané školstvím. Proti tomu asijské země se umísťují na nejlepších pozicích. Finanční gramotnost je základem školního učiva a je to i silný element výchovy k množství peněz v rodině. U nás ministerstvo školství konečně pochopilo, že s touto oblastí musí také něco udělat. Finanční výchova se tak dostává už na první stupeň základních škol. Musíme ale pracovat i se staršími generacemi.

Z testů vychází i takové věci, že si lidé neumí spočítat základní úrok, který generují na spořícím účtu. Jakmile je tam procento, nerozumí tomu. Základní věci, které se učí i v matematice, u velké části obyvatelstva v dospělosti vymizí a neví si s tím moc rady. Jak stát, tak soukromé společnosti musí investovat do zlepšení, aby se společnost jako taková nedostala do výrazných ekonomických problémů. 

Trh životního pojištění je stabilní, jak se ale mění hlavní trendy? Co se v této oblasti čeká? 

Velký trend bude zjednodušení. Musíme to dělat tak, aby klient přesně věděl, co si kupuje a co dělat, když má pojistnou událost. Druhý trend bude přesun nákupů životního pojištění na internet. Poroste to, že si radu a konzultaci budou chtít lidé zajistit sami a v pohodlí si přes internet koupí produkt, který potřebují. Třetí věc bude větší flexibilita. Doteď pojišťovny vyvíjely produkty pro určitou potřebu, jenže co je důležité, se mění a pak bylo těžké podmínky přizpůsobit nové situaci. Nově si lidé budou moci koupit základ a k tomu pak doplňovat nebo odebírat další části, podle aktuální potřeby. Pojistný trh se bude muset velice rychle přizpůsobovat, aby dodával to, co zákazník chce, a začal přemýšlet jako zákazník. 

Investujete proto víc do průzkumů?

Určitě. Nedodáme na trh žádnou propozici, kterou bychom neměli ověřenou. Velice pravidelně si děláme průzkumy trhu, ať už na nové produkty nebo stávající procesy a zjišťujeme zpětnou vazbu. 

Co tyhle změny reálně znamenají pro ING v běžném chodu? 

Například dokončujeme revizi veškeré naší komunikace vůči našim klientům. Revidují to lidé, kteří nejsou pojišťováci, nemluví pojišťovacím jazykem. Snaží se to upravit tak, aby komunikace byla osobní a srozumitelná. Letos spustíme portál pro životní pojištění, kde si lidé budou moct velkou část transakcí obhospodařit přes internet. Velmi intenzivně pracujeme s připomínkami a stížnostmi z kontaktního centra.