Češi se naučili měnit dodavatele energií podobně jako třeba telefonní operátory.

Po letech růstu počtu přestupů k alternativním dodavatelům elektřiny a plynu ovšem letos trh nejspíš bude stagnovat, upozorňuje v rozhovoru Jiří Gavor, odborník na energetiku z konzultační společnosti ENA.

V minulém roce změnil dodavatele energie rekordní počet lidí. Bude rostoucí trend pokračovat i letos?

Myslím, že speciálně v elektřině jsme se už přiblížili k bodu nasycení. Spíše bych tedy letos čekal stagnaci, nebo mírný pokles. To je dáno i tím, že mnozí lidé už nebudou mít možnost přejít k jinému dodavateli kvůli tomu, že uzavřeli smlouvu na delší období.

U plynu naopak počet přechodů ke konkurenci letos klesl. Jaký to má důvod? Došlo již k nasycení trhu? 

Ne, u plynu naopak trh dosud nasycený není a dá se říci, že je také oproti elektřině mírně opožděný. Očekávám, že přestupů ke konkurenčním dodavatelům zemního plynu bude letos buď stejně jako v minulém roce, nebo jejich počet mírně vzroste. Samozřejmě i sami dodavatelé se budou snažit, aby na trhu byl pohyb. 

Rozdíly mezi jednotlivými dodavateli a prostor ušetřit je právě u plynu vyšší než v případě elektřiny. Proč je tedy loni dodavatele změnilo méně lidí? 

Důvod je i historický, elektřina je v tomto více zavedená. Zároveň většina alternativních dodavatelů se nejprve etablovala na trhu s elektřinou a poté rozšířili svou nabídku i na zemní plyn. Důvodem je posunutá liberalizace trhu s plynem, kdy největší rozvoj nastal teprve v předchozích dvou letech. 

Nesrovnaly se již ceny tradičních a alternativních dodavatelů natolik, že nemá smysl mezi nimi dělat takové rozdíly? 

Určitě je pravda, že se časem tyto rozdíly a hranice rozmělňují. Někteří alternativní dodavatelé jsou už velké významné firmy a rozdíly cen mezi nabídkami těch tradičních a alternativních společností nejsou již tak velké.

Také obě největší společnosti v oblasti plynu a energie se profilují v druhém oboru jako alternativní dodavatelé. Například RWE je nejrychleji rostoucím dodavatelem elektřiny.  

Jsou tu minimálně tři až čtyři alternativní společnosti, které mají více než 100 tisíc zákazníků a to bych považoval za určitou hranici. 

Vyplatí se změna dodavatele ještě? 

Pořád se ještě dají najít rozdíly v cenách a stojí za to jednotlivé nabídky srovnávat a zajímat se o alternativní možnosti. Některé produkty ovšem mají výhodnější velcí dodavatelé. Zajímavější úspory jsou možné u odběrů plynu než elektřiny.

Čekáte, že sem ještě vstoupí nějací noví dodavatelé, nebo už tu pro ně není místo?

Trh je už hodně rozdělen, nicméně jsem přesvědčen, že se dočkáme ještě několika nových hráčů. Na jednu stranu budou ti stávající nejspíš dál rozšiřovat svou nabídku, příkladem může být i Centropol a jeho vstup do telekomunikací. A vedle toho očekávám, že se vynoří i několik dalších alternativních dodavatelů energií, spíše v oblasti zemního plynu než elektřiny. Ale samozřejmě už nebudou mít tolik prostoru pro svůj růst jako ti současní. 

Půjde spíše o zavedené společnosti ze zahraničí, nebo vzniknou nové tuzemské firmy? 

Možné jsou obě varianty. Navíc nejspíše některé firmy, které tu nyní operují jen na velkoodběratelském trhu začnou nabízet své služby i domácnostem. 

Na internetu je řada cenových srovnávačů zaměřených hlavně na domácnosti, podobná nabídka firmám zatím není. Čekáte, že se brzy objeví podobně i srovnávače pro firmy? 

To si nemyslím. Srovnávače budou i nadále zaměřené hlavně na domácnosti. I u malých firem se jedná o smluvní ceny a možnosti internetových srovnávačů tak nemůžou splnit tyto požadavky. 

Na co je potřeba si dát pozor, když člověk zvažuje přechod k jinému dodavateli plynu nebo elektřiny? 

Především v žádném případě neuzavírat smlouvu pod tlakem, to je největší nebezpečí. V osobním hovoru si člověk ani nemůže ověřit pravdivost nabídky. Lepší je porovnat si informace z několika srovnávačů. Ale nesrovnával bych jen ceny. Důležité je dát si pozor na různé sankce a netarifní platby, které mohou ve výsledku náklady výrazně zvýšit.